Stúpa parinirvány

Symbolizuje stav mysli, do nějž Buddha vstoupil po své smrti mezi dvěma šálovými stromy v Kušinagaru, když mu bylo osmdesát let. Hlavní tělo této stúpy tvoří tvar zvonu a je symbolem dokonalé moudrosti Buddhy.

Kruhový zvonovitý tvar se opírá přímo o základnu deseti ctností bez stoupajících stupňů. Obvykle zvonovitá část nemá ornamenty, jen výjimečně je zdobena kruhovými prstenci. Její jednoduchost a absence zdobení symbolizují Buddhovo úplné vstřebání do Parinirvány, kde všechny koncepční kvality splynuly se stavem čisté prázdnoty.

Rozměry:

Celková výška      38 cm

Šířka základny      18,2 cm

Vnitřní objem        1,25 litru

Hmotnost:

Bez náplně cca   4,4 kg

Materiál:

Keramická hmota - umělý kámen

Kušinagara - místo odchodu do parinirvány

Pane, existuje šest velkých měst - Šrávastí, Sákéta, Čampa, Váránasí, Vaišálí a Rádžagrha, a ještě jiná; proč se Požehnaný rozhodl tato města odmítnout a zemřít v této chudé vesnici, v této písečné díře skládající se z pár roztroušených obydlí, v tomto předměstí, v tomto zdání města? 

 - Múlasarvástivádinvinaja

V odpovědi na vzrušené dotazování svých učedníků Buddha vysvětlil Ánandovi důvod svého rozhodnutí. Kdysi dávno žil král jménem Mahásudaršana, který spravedlivě vládl. Kušinagara, později známá jako Kéšavatí, byla jeho hlavním městem, rozkládajícím se 58 kilometrů od východu na západ a 43 kilometrů od severu na jih. Na paměť jeho bývalé velikosti se Buddha rozhodl vstoupit do parinirvány zde, v hlavním městě Mallaků, kteří Požehnaného velmi uctivali.

 

Svou poslední cestu zahájil Buddha v Rádžagrze, hlavním městě království Magadha (dnešní Bihár). Vyrazil ze Supího vrchu, putoval na sever Magadhou, překročil řeku Gangu, pak se nějaký čas zdržel poblíž Vaišálí. Odtud Požehnaný pokračoval po cestě vedoucí přes Bhandag ramu a Hatthigramu. Naposled se najedl v Čundově domě v obci Pává (Papa, Padrauna) a vydal se na poslední část své cesty.

 

Cestou do Kušinagary Buddha onemocněl a na nějakou dobu se zastavil, aby si odpočinul. Pak, v háji šálových stromů požádal svého věrného průvodce Ánandu, aby připravil místo pro jeho odchod. Učedníkům, kteří se kolem něj shromáždili, vyjmenoval typy svých poučení a shrnul je do kázání posledního, uchovávaného v sútře Maháparinirvána. 

 

Třikrát se Buddha zeptal, zda nejsou v mysli nějakého učedníka pochybnosti; všichni mlčeli. Pak Požehnaný pronesl své poslední poučení: "Bhikšuové, nikdy nezapomeňte. Všem složeným věcem je inherentní rozklad." S těmito slovy dech úplně opustil jeho tělo a Buddha vstoupil do parinirvány. Při jeho odchodu se země otřásla, z nebe padaly hvězdy, na obloze vyšlehly plameny do deseti směrů a vzduch se rozezněl nebeskou hudbou.

 

Učedník Aniruddha poslal Ánandu do Kušinagary, aby informoval Mallaky, že Buddha skonal. Mallakové vzdávali Buddhovi pocty a stáli nad jeho tělem sedm dní stráž, pak je pronesli městem a východní branou vynesli k místu kremace. Na míle kolem tohoto procesí padaly z nebe květy jež pokryly zemi až po kolena. Když se Mallakové pokoušeli zažehnout pohřební hranici, plameny nechtěly hořet, což dalo čas na příjezd velkého učedníka Mahákášjapy, který byl v době, kdy Buddha vstoupil do parinirvány, ve městě Rádžagrha. Poté, co Mahákášjapa vzdal čest Buddhovu tělu, plameny spontánně vzplály.

 

Když oheň strávil Buddhovo tělo, Mallakové jej uhasili mlékem, ostatky umístili do zlaté urny a přenesli je do Kušinagary. Z osmi království Madhjadéši, jejichž obyvatelé uctívali Buddhu a jeho učení, se shromáždily delegace, jež si nárokovaly podíl na Buddhových ostatcích. Bráhman Dróna rozdělil relikvie na osm částí a předal je každé skupině. Sám Dróna dostal urnu, v níž byly ostatky, a bráhman Nagródha dostal uhlíky z kremačního ohně. Każdý pak odnesl relikvie zpět do své země, kde je umistil ve stúpách, jak Buddha žádal.

~ Posvátná místa Buddhismu [Holy places of the Buddha]

© 2018 by LPArt